Lvov – město, které se musí zažít

Ukrajina je obrovská země. Na východ dnes zamíří málokdo, ale západ Ukrajiny je turisty oblíbený. Dokonce se tam můžeš dostat velmi pohodlně z Česka např. s vlaky/autobusy Leo Express (více níže). Lvov je modernějším městem, které je ale stále velmi levnou destinací v porovnání s dalšími městy ve střední a západní Evropě. Jsem velmi ráda, že Petr Nechanický, který do těchto oblastí cestuje často, sepsal své zkušenosti, zážitky a přidal praktické tipy, jak si pobyt ve Lvově užít. Začti se do jeho slov o této východní destinaci. Možná tě překvapí, že najdeš ve Lvově české stopy. Více ale už v jeho článku:

IMG_5286.JPG
Hlavni nádraží ve Lvově postavené podle vídeňského vzoru

Po příjezdu osobákem do Lvova jsem se cítil asi jako Izraelité, když po 40 letech putování pouští našli svou vytouženou zem. Tak nekonečné to bylo. Po klidném, až ospalém Zakarpatí, kde čas téměř neplynul, byla tato haličská metropole skutečným civilizačním šokem. Neuvěřitelné množství aut, taxíků a marshrutek se vzájemně předjíždí na prospektech, do toho cinkají tramvaje a všude visí množství billboardů vyšší, než by dovolila estetická policie.

Naše první kroky vedly z pasažérského nádraží pro osobní vlaky (které vypadá asi jako Praha – Na Knížecí s více kolejemi) do budovy hlavního Lvovského nádraží zjistit, jak se dostaneme na hranice. To byla chyba.

Lvov má sice nádhernou budovu postavenou na přání bratra Franze Josefa ve stylu tehdejšího Vídeňského nádraží, ale má (minimálně aspoň tehdy měl) jen jednu mezinárodní pokladnu. U té pokladny je neuvěřitelná fronta a paní co se jí ani moc komunikovat a poradit nechce.  Navíc, než jsme si to vystáli, tak celou frontu předběhl nějaký uniformovaný orgán, co vypadal jak z četnických humoresek a jal se několik minut rozmlouvat s pokladní. Překvapením bylo, že nikdo ve frontě neřekl ani popel, ani si to netočili na mobil. Když jsme konečně frontu vyčekali, tak nám pokladní řekla, že jediný vlak jedoucí do Polska je noční vlak ve 20h a stojí 700 hřiven. Za 70km dost vysoká cena, ale za dva lidi jsme to ještě byli ochotni přijmout. Po vybrání peněz a novém vyčkání fronty nám oznámila, že to je cena za osobu. Představa nového čekání v nekonečné frontě a pocit, že to je fakt jediné spojení, nás v tu chvíli motivoval tuhle nekřesťanskou nabídku přijmout. Takže TAKHLE se to nedělá.

IMG_5290.JPG
Interiér lvovského nádraží

Toto bylo důrazné poučení se z chyb a nyní se tedy dostáváme k samotnému městu.

Jelikož jsem se před dopsáním článku do Lvova ještě jednou vrátil, pokusím se své poznatky o Lvově shrnout do kupy.

IMG_1229

Nejdříve trochu faktů: Lvov se svými 729 tisíci obyvateli je 7. největší město Ukrajiny. Město bývalo velmi významným centrem bývalé Haliče. Soustředila se tu inteligence, obchodníci z různých částí Rakouska – Uherska, křesťané i židé. Po první světové válce jej bránili polští skauti, po druhé už připadlo Sovětskému svazu.

IMG_5370.JPG
Lvov se z divoké historie probouzí pomalu

Po rozpadu SSSR se stal Lvov součástí Ukrajiny. Lvov vždy ukazuje, že patří k Evropě a tamní obyvatelstvo se orientací země nenechá rozházet. Poslední dobou je znát i čím dál větší otevřenost k turistům, kteří opatrně přijíždějí sem tam i ze západnějších částí Evropy nebo z Japonska.

IMG_5308.JPG

Každopádně město rozhodně není turismem přeplněné jako Praha nebo Paříž. Nejbližší typově podobná města budou Kraków, Wroclaw nebo Brno či Plzeň. Lvov se též stejně jako Brno snaží profilovat do IT a business centra Ukrajiny a v IT v něm pracuje přes 15 tisíc lidí. Jeho výhodnou polohu, kdy blíž je to do Berlína než do obávaného Doněcku, postupně objevují i zahraniční investoři.

IMG_5365.JPG
Uličky s restauracemi, kavárnami a čajovnami jsou srdcem společenského života Lvova

Středobodem Lvova je Rynek (Ukrajinsky Rynok, v ukrajinštině i polštině to slovo znamená trh, v Polsku a právě v Haliči takto označují i nejdůležitější náměstí ve městech). Na Rynku se dějí kulturní akce, umělecké performace nebo jen dobrovolné aktivity či manifestace studentů.

20180506_214809.jpg
Rynek vás svou atmosférou učaruje a nabije energií

Právě tady poznáte, že Lvov je město hlavně mladých. Večerní a noční život tu jede za teplých dní na plné obrátky. A vy nemusíte stát stranou. Lvov sice není tak levný jako Zakarpatí, ale je určitě levnější než centra většiny středoevropských měst. Na Rynku, přímo v nejrušnější části, na zahrádce a s profesionální obsluhou jsme za polévku, jídlo a pití dali v přepočtu necelých dvě stě korun.

20170708_100932.jpg
Je libo pořádná snídaně?

Ani ubytování není problém. Lze nalézt ubytování přímo poblíž Rynku nebo v širším centru. My bydleli v Hotelu Kryva Lipa, který se nachází ve stejnojmenné pasáži. 200 hřiven na osobu za tříhvězdičkový hotel, který má hned u základů hospůdky a obchody, které oko turistovo nenajde, je dobrou trefou. Tuhle pasáž doporučuji, i když tam nebydlíte, především kavárnu Cukor nebo restauraci ve zmíněném hotelu.

DJI_0486.JPG
Lvovská radnice a zámková hora

Lvov je zážitkem sám o sobě. Jakmile jednou dorazíte, nevíte, kam dřív skočit. K čemu svádí úplně nejvíc, je toulat se po centru a ládovat se. Tu máte luxusní snídani s vajíčky a pirohy, pak kavárny od klasických po ty nejvíc hipsterské či s ručním mletím, na obědy restaurace všeho druhu od klasiky po různé luxusní – burgrárny nebo s exotickou kuchyní. Můžete také zkoušet štěstí a prostě „otevírat dveře“. Řada podniků ve Lvově je schovaná v neznámých pasážích, skrytých průchodech, bytových domech nebo v dvorcích ze zadní strany městských domů. Najít je, je obtížné, i když o nich víte (jako důkaz doporučuji místo zvané „House of Legends“). Během horkého odpoledne přijde vhod zmrzlina, např. u Bubble Waffles, nebo z nějakého podniku u náměstí či v jednom z velkého množství parků. A na večer k pivu pořádná porce žebírek v žebírkárně Arsenal. Nechat se tímto unášet je tak snadné.

20180506_220646.jpg
Žebírkárna Arsenal. Ráj pro každého masožravce

Přitom ve Lvově je pořád co prozkoumávat. Dobré je začít vyšplháním na radniční věž přímo na Rynku. Ten počet schodů spálí ty nabité kalorie a výhled naznačí, co všechno zbývá k návštěvě.

20170708_105522.jpg
Několik kostelů, co je vidět z radniční věže

První čeho si všimnete, je opravdu vysoké množství sakrálních památek. Jen kolem Rynku je 12 kostelů a směrem k nádraží ještě jedna pravoslavná a jedna katolická katedrála. Nejvíce si tu přijdou na své milovníci historie. Lvovem dějiny procházely dějiny až hrozivým způsobem. Proto tu můžeme najít muzea všeho druhu od zbraní po náboženství. V centru na Rynku se dá vlézt do restaurace Kryivka, která je vyzdobena historickými obrazy, včetně kontroverzního Bandery. Také poblíž najdeme kavárnu ve stylu staré pošty. Na perifériích Lvova jsou ještě hmatatelnější odkazy novodobých dějin, badatelé tu mohou najít různorodá ještě neodhalená tajemství. Na severu za železničním koridorem je muzeum teroru, které shrnuje nacistickou a komunistickou historii Lvova. Před železniční tratí jsou ještě odkazy na bývalé židovské Ghetto. Více v lesích za Kortumovou horou jsou zbytky koncentračního tábora Janowska, kde docházelo k likvidaci židů. Velmi drsné až bizarní místo je hotel Citadel Inn, v kruhové citadele, kterou nacisté použili jako koncentrační kemp. Hosté tak bydlí doslova v celách smrti.

IMG_5338.JPG
Citadela. Z jedné strany luxusní hotel, z druhé strany pevnost. To že to byl koncentrační tábor, se nedozvíme.

Takových upomínek je ve Lvově mraky, jsou však velmi nenápadné a obvykle zamlčují fakta o Ukrajinském podílu na všech těch mrtvých, což velmi zhoršuje styky s Polskem. Sám jsem se však k jejich detailnějšímu průzkumu nedostal.

IMG_1183
Banderův pomník budí emoce

Velmi zajímavou památkou je Lichakyvský hřbitov. Zde je polská část, věnovaná skautským obráncům Lvova a Američanům, kteří jim pomáhali krátce po první světové válce. Také tu nově je část věnovaná padlým za současného východoukrajinského konfliktu. Hřbitov je čistý a architektonicky velmi zajímavý. Tím, že zde leží osoby za několik staletí, mísí se tu i různé styly jak hrobů, tak honosných hrobek.

20180507_140424.jpg
Část Lychnavského hřbitova věnovaná polským skautům bránícím Lvov

Kdo chce odpočívat v zeleni, ten v regionálním parku Znesinnia pro změnu nalezne skanzen Zakarpatí včetně dřevěných kostelů, ovcí a všeho co k venkovu patří. Pokud jste přijeli ze Zakarpatí, tuto část asi můžete v klidu vynechat. Kdo chce odpočívat v parku, nemusí až tak daleko do Znesinnie. Parky jsou silnou vlastností Lvova a rozkládají se už pár set metrů od Rynku. Největší městskou zelenou plochu tvoří kombinace Parku kultury a Stryjského parku. V Parku kultury je spousta dětských hřišť, od „rurálního“ dřevěného haraburdí na lezení, po placený oplocený lunapark.

20180507_130150.jpg
I tohle je prolézačka
IMG_1201.JPG
A tohle kolotoč

K tomu tam je dlouhá klouzačka podél ulice (která však nefunguje v pondělí). Dole u tramvaje je zas plno stánků se „street-foodem“. Na vrcholu při přechodu do Stryjského parku stojí pomník válečným hrdinům SSSR a také kosmonautům.

IMG_5334.JPG
Památník z doby SSSR, když nebyl oplocený

Pomník je v současnosti oplocený. Stryjský park je zelená divočina, co roste naprosto neřízeně. Můžete se v něm snadno ztratit a ani nevíte, že jste ve městě.

20180507_122530.jpg
Divočina Stryjského parku

Na jeho jihovýchodním okraji se táhne dvoukilometrová pionýrská železnice.

20180507_115820.jpg

Úzkokolejka postavená dětmi, obsluhovaná dětmi, udržovaná dětmi. Děti se tu připravovali na službu železnici, páteři ekonomiky. Železnice funguje jen o víkendech a svátcích. Spatříte tu i takový skvost jako lokomotivu TU47.0 (dle nového označení jednotku 705), kterou u nás známe z Jindřichohradeckých úzkokolejek nebo Osoblahy.

A kdo má v nohách ještě hodně sil, může vylézt na Zámkovou horu rozkládající se 120 metrů nad městem, a mít celý Lvov na dlani.

Doprava po Lvově

Městská doprava ve Lvově je sama o sobě zážitkem, za kterým sem jezdí nadšenci z celé Evropy. Páteř tvoří tramvaje, které mají relativně rozvětvenou síť. Nicméně do některých částí jako k Lytchanskému hřbitovu budete chtě nechtě přestupovat. Tramvajová síť je o rozchodu 1000mm a vozovému parku vévodí jednotky KT4 z ČKD Tatra. Což je podobné jako v Görlitz nebo jiných menších německých městech.

IMG_1165.JPG
KT4 projíždí Rynkem

KT4 jsou často ve velmi zanedbaném stavu, většinou v zimě netopí a sedačky vypadají hodně použitě. Město se však snaží modernizovat. Jednak ve všech i těch nejzrezivělejších kusech KT4 je Wifi, ale především se i vozový park obnovuje. Můžeme tedy narazit na několik tramvají „Elektron“, které vypadají ve městě, jak kdyby přijely ze sci-fi filmu. Elektrony vyrábí Trans Tec Vetschau z Německého Braniborska.

IMG_1231.JPG
Tramvaj Elektron

Lvov má i trolejbusovou síť. Ta je spíše složena z takový menších takřka izolovaných úseků. Netvoří tedy jasný uzavřený celek. Spíš hvězdicovitě vyjíždí z centra do některých městských částí.  Vozový park tvoří především vyřazené vozy ze střední Evropy.

IMG_1184.JPG

Jeli jsme tak trolejbusem Zlín-Otrokovice (měl to venku na sobě napsané), který měl uvnitř ještě české nápisy. Zážitkem je stoupání Stryjskou ulicí, s kterou vysloužilé trolejbusy mají problémy.

20180507_112859.jpg
Takové nápisy je možné spatřit v trolejbusech ve Lvově

Tu hlavní síť dotváří autobusy, které jsou buď staré posbírané, kde se dalo nebo také moderní Elektrony jako ty tramvaje. Ale to není všechno.

IMG_1185.JPG

Maršrutky! Po městě se navíc prohání Maršrutky, které Google mapy označují jako „Sdílené taxi“. Mají sice předem danou trasu, ale výstup a nástup záleží na cestujícím a není nutné dodržovat zastávky. Zastavují se mávnutím, výstup se hlásí řidiči nebo se nějak připravíte ke dveřím, aby váš úmysl byl jasný. Jsou to malé žluté autobusky, které často jezdí neuvěřitelně přeplněné (což mnohdy platí o celé MHD).

IMG_1182.JPG
Některé vozy jsou vskutku muzejní. Nevím jestli se dožili doby vydání tohoto článku.

A teď jak se MHD pohybovat. Jízdné je pro nás velmi levné, ačkoliv za poslední rok podražilo. Jedna jízdenka stojí 5 hřiven. Nepříjemné je, že neexistují celodenní jízdenky, takže musíte neustále cvakat jízdenky. Jízdenky prodává řidič bez přirážky nebo se prodávají v některých trafikách. Protože je MHD často přeplněná, jste občas svědky (nebo i součástí) systému, kdy půlkou tramvaje koluje buď jízdenka na cvaknutí, nebo peníze k řidiči a jízdenka zpět. Zajímavé je, že často cestující nemají páru, komu ta jízdenka nebo peníze patří, ale ono to nějak funguje. Existuje ještě měsíční jízdenka asi za 160 hřiven, ale tam bude nutnost vyřizování někde na dopravním podniku. Výjimkou jsou Marshrutky, tam se 5 hřiven dává rovnou před řidiče a žádnou jízdenku nikdo nedostane. Myslím si, že tam ani měsíční jízdenky neplatí.

Jízdní řády na většině zastávek jsou, jejich dodržování je v chaotickém provozu a v nestabilním technickém stavu celkem teoretické. Jízdní řády lze vyhledávat přes aplikaci Moovit nebo nově přes Google mapy. Ve výsledku mi Google mapy přišly o něco přesnější, nicméně u obou si dejte pozor. Nereflektují mnohé výluky či dlouhodobé změny provozu.

Ve Lvově funguje i bikesharing se stojany kol na půjčování. Ve většině případů to bude spolehlivější než MHD.

Doprava do/z Lvova

IMG_2934.JPG
Marshrutka Lviv – Šehyni jezdící ze západního autobusového nádraží u kruhového objezdu na křižovatce výpadovky na Przemysl a obchvatu Lvova

Konečně jak se rozumnějším způsobem dostat do/z Lvova než nočním vlakem za nekřesťanské peníze? Nyní je zas situace jiná, než loni, tak popíši současné možnosti:

  1. Můžete jet autem až do Lvova, ale musíte si na cestě tam i zpět vytrpět neuvěřitelné kolony. Je asi celkem jedno, jestli pojedete přes Korczowu nebo Medyku, čekání na hranicích je loterie. Nicméně v Medyce (polská strana hranice), je chráněné parkoviště, kde se dá parkovat za 6 zlotých za den. Hranici je pak možné snadno přejít a to trvá tak 20 minut. Od hranice jezdí Marshrutky (cca 2h na okraj Lvova za 60 hřiven), soukromé dodávky (něco málo přes hodinu k vlakovému nádraží, cca 200 hřiven na os) nebo osobní vlaky do Lvova (asi 2 a půl hodiny na pasažérské nádraží cena pod 30 hřiven).
  2. PKP IC má nyní exkluzivní nabídku na zpáteční jízdenku na sezení za 6 eur z Przemyslu do Lvova. Je třeba však vybrat jen vlaky, ve kterých je možné sedět (ty loni ještě nejezdily), to by mělo jít na stránkách intercity.pl. A jízdenku je možné koupit jen u polské pokladny. Také jezdí noční lůžko z Košic až do Kyjeva. Cena za jízdenku z Košic do Lvova je aktuálně 16.30€ a 17 eur příplatek z lůžko v triple kupé.
  3. Pěšky. K hranici v Medyce se lze dopravit jakkoliv. Jezdí z Przemyslu minibusy, lze využít výše zmíněné auto, je tam také vlaková zastávka, kam jezdí osobní vlaky až z Rzeszówa. Hranici pak stačí za pár minut přejít a na druhé straně v Šehyny zas jezdí Maršrutky do Lvova na západní autobusové nádraží nebo osobní vlaky do Lvova Prymiskyj vokzal. Stejným způsobem to jde udělat obráceně. Maršrutka stojí asi 50 hřiven, vlak nebude víc než 20.
  4. Leo Express nabízí neodolatelnou nabídku jízdenky až z Prahy nebo Brna. Vypadá to docela dobře, ale ty přechody jsou opravdu vytížené a kontroly motorových vozidel velmi pomalé. Nikdy nevíte, s jakým spolucestujícím bude na hranicích nějaký problém. Zpoždění 6 hodin není výjimečné. Proto tuto variantu doporučuji jen jako lowcost relativně pohodlnou možnost.
  5. Z Katowic a Wroclawi začal do Lvova lítat Wizzair a ceny startují na 35 zlotých, což je velmi příznivé. Faktem je, že např. z Moravy než se nějak dostanete k letadlu a odletíte, tak jste autem skoro na hranici. Na druhou stranu celní mašinérie je otázka jednotek minut.

 

 Jak po Polsku?

Letos to je přes Polsko vlakem velmi problematické. Mezi Katowicemi a Krakowem je silný útlum železniční dopravy a mezi Krakowem a Rzeszówem je trať dokonce rozkopaná. Vlaky jezdí odklony, jsou nahrazeny autobusy nebo nejezdí vůbec. Najít rozumné spojení z Ostravska není zrovna snadné. Doporučuji trasu rozdělit na segmenty: Ostrava – Katowice/Krakow, Krakow – Rzeszow a Rzeszow – Przemysl – Medyka. Z Ostravy jezdí několik přímých vlaků do Katowic a jeden do Krakowa. Také zde místy operuje Tiger/Leo Express, Regiojet a Flixbus, ale velmi sporadicky (a o víkendu jsou vyprodaní nebo předražení). Mezi Katowicemi a Krakowem jezdí autobus každých 15-20 minut, ale v obou městech jsou permanentní dopravní zácpy, takže jízdní řád se jim dodržet moc nedaři. Mezi Krakowem a Rzeszowem jezdí každou hodinu zrychlená dodávka Marcel bus, i Flixbus a z Rzeszowa k hranicím již je nabídka vlaků i autobusů dostatečně bohatá. Na vyhledávání v Polsku v žádném případě nepoužívejte IDOS, ale e-podroznik.pl, ten je aktuální. Pozor také na spoje Leo Express, Regiojet a Flixbus. Nemusí být zaneseny v žádném z jízdních řádů.

20180508_095850
Slušně vybavená dodávka s klimatizací i zásuvkami na mobil jezdící mezi Rzesowem a Krakowem.

Závěrem

Chtěl jsem těmito články přiblížit Ukrajinské pohraničí, protože si myslím, že to je kout světa, který je nám relativně blízký a přitom velmi vzdálený. Vzdálenost však tvoří pouze hranice, jinak je to pro většinu země blíž než Chorvatsko. Blízkost tvoří kulturní propojenost z doby první republiky i Rakouska – Uherska. A také fakt, že zde pamětníci objeví procesy, které byly u nás zažité před dvaceti nebo i padesáti lety. Např. kráva u chalupy jako zdroj mléka, staré pokladny na vesnicích nebo celé rodiny pracující na poli a sušící seno. Též svobodomyslnost jednání místních obyvatel je pro našince osvěžující. V době, kdy se nás stát snaží z jedné strany chránit a z druhé kontrolovat, od EET, přes emise, STK a další předpisy tam se musí spolehnout jen na sebe a své okolí. Jen zastavit a chvíli pobýt v zakarpatském městečku či větší vesnici a sledovat tamní život vám dodá tolik vjemů, kolik už u nás jen tak nezažijete.

A kdo si myslí, že to je jen pro dobrodruhy, tak je na omylu. Na Ukrajině můžete zažít skvělou rodinnou dovolenou v kvalitním ubytování za příznivou cenu. Nemusíte dobrodružně cestovat Marshrutkami nebo stopovat, ale i zakotvit na jednom místě. S bratrancem a jeho čtyřletým synkem jsme takto strávili část prodlouženého víkendu v Užockém hotelu Lian a rozhodně jsme si to užili.

Šťastnou cestu!

Fotografie: Petr Nechanický a Zbyněk Špidlen

Další články o cestování na Ukrajině od Petra na mém blogu:

Z Prahy až na Koločavu veřejnou dopravou

Díl 2: Netradiční lázně v horách a Užovský Semmering

20170708_122206.jpg
Jen vzít auto a prodávat z kufru. Proč by to nešlo?

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s