Přiznám se, že v Polsku jsem už strávila nějaký čas. Dokázala bych říct, že znám velmi dobře Krakov a Lodž. Vratislav a Katovice jsou naše (levnoletenkáři) oblíbená výchozí letiště do (mimo)evropských destinací. O Varšavě a vzdálených městech Gdaňsk a Gdyně jsi taky určitě slyšela. Ale o Poznani? Vůbec jsem netušila, co čekat. Možná proto předčila má očekávání.
Poznaň má všechny předpoklady k tomu, aby se stala TOP destinací pro život i turismus
Kdybych byla nejvýznamější travelblogger na světě a napsala článek s tímto nadpisem, Poznaň by se v řádech měsíců zaplnila dalšími travelbloggery, novináři a následně turisty. Ty máš to štěstí, že tak obrovský dopad nemám 😀 a máš šanci vidět Poznaň, tak jak je teď.
Pokračuj dál ve čtení a zjisti, proč ji považuji za poklad, jehož potenciál nebyl ještě dostatečně odhalen.
Začni u Brama posnania a skonči ve staré zoo
Pokud si chceš Poznaň projít nějak soustavně bez ztrácení se v ne tak zajímavých částech, doporučím ti cestu. Ber to jako takový poznávací zájezd do Poznaně. Oficiálně se nazývá The Royal Imperial Route. Je to oficiálně navržená trasa, jak poznat co nejvíce památek v Poznani. Dá se krásně projít pěšky, ale podél vede i tramvajová trať.
Provedu tě po ní, ale zavedu tě ještě do skrytých uliček a vydáme se ještě dál. Tak začněme.
Brama posnania je moderní stavba napojená přes říčku Cybina na ostrov Tumski. Uvnitř je moderní muzeum, které tě seznámí s historiií Poznaně. Možná by ses divila, jak moc Češi ovlivnili dějiny Poznaně. Břetislav I. jim zbořil velkou část města. Neměli proti němu šanci. Dodnes to berou jako svou velkou porážku.
Pokud navštívíš muzeum, na Ostrów Tumski se dostaneš prosklenou částí přes řeku. Pokud nemáš chuť, stačí přejít po klasickém mostě a před tebou se otevře ostrov s katedrálou a přilehlými budovami církve.
Bazilika je postavena v mé oblíbené severoněmecké gotice. Typické jsou pro ni stavby z neomítnutých cihel. Těchto budov najdeš v Polsku mnoho. V Česku také, např. brněnská tělocvična, která vypadá jako kostel. Do katedrály je vstup 3,5/2,5 zlotých a podívat se můžeš i do krypty. V době bohoslužeb je ale vstup turistům zakázán. Tak to, prosím, respektuj.
Ostrov najdeš také pod názvem „cathedral island“. Můžeš navštívit arcidiecézní muzeum, nebo se podívat na teologickou fakultu Adama Mickiewicza. Dokonce zde pobýval autor heliocentrické teorie Mikuláš Koperník.
Poté přejdi po mostě přes řeku Wartu. Podívej se také, jak krásně to tu mají upravené. Čisté chodníky, vysázené květiny, je příjemné se na to dívat.
Povšimni si také skvělého prostoru na březích řeky. Kilometry přírodní stezky na běh, procházky i odpočinek v teplých měsících. Už zde také začínají skvělé projekty jako KontenerART, kde mají lehátka jak na pláži a k tomu si dáš drinky. Je tu hudba celou noc (dokonce mezi modernou najdeš i folklór) a na letní měsíce je to jak stvořené. Přirovnala bych to k pražské Náplavce. Potenciál to má ale do budoucna větší.
Nyní již ale vstoupíme do historické části města.
Poznaň má několik center, které žijí ve dne i v noci
Prvním centrem, u kterého jsem bydlela (více níže), je Stary Rynek. Je to typické náměstí, na které jsi zvyklá z jiných polských měst, např. z Krakova. Jedná se o historické jádro uprostřed města, které se nadále rozšiřuje do modernějších částí. I když jde o asi nejvíce turisty obývané místo, nevynechej ho.
Legenda o dvou kozlech
Každý den ve 12:00 stojí zástupy lidí před radnicí. Čeká je tam méně úžasný zážitek (jaká bych to byla vlastenka) než u orloje na Staromáku. Dva kozlové tam spolu bojují. Cože? No prostě na vrcholu radnice vyjedou na mechanických drahách 2 kovové kozy a začnou do sebe trkat a to přesně 12krát.
Podle legendy se v 16. století kuchaři nepovedlo maso a narychlo musel pro starostu a jeho hosty nějaké sehnat. Jediné, co objevil, byli 2 kozlové, kteří mu ale utekli po schodech radnice a pobavili hosty svým bojem. Starosta poté nechal udělat hodiny na radnici ve stylu kukaček, jen se 2 kozami. Takže ve 12 se tam určitě běž podívat. Z protějšího okna bude před dvanáctou trumpetista pokaždé ohlašovat tuto podívanou fanfárou.
Rozluštění na závěr. Jak kuchař, tak kozlové byli omilostněni. Pohádky je konec. 🙂
S kozly se můžeš vyfotit. Sousoší stojí asi 5 minut pěšky od radnice.
Okolo Rynku je hodně turistických pastí
Přímo na náměstí je plno restaurací, které mají „nahaněče“. Ti tě zvou do svých restaurací na oběd. Jednou jsem jim podlehla a vážně to za to nestojí. Stačí vyjít o ulici dál a hned to je lepší. Níže uvedu seznam prověřených míst, kam určitě musíš zajít na jídlo nebo kávu.
Na náměstí stojí turistické centrum, kde získáš zdarma velké množství map a prospektů. Navíc jsou zde plakáty s budoucími akcemi v Poznani a jejím okolí. Určitě jeho návštěvu nevynechej.
Rynek připomíná náměstí českého města Telč, určitě vyfotíš mnoho vhodných fotek na instagram.
Varhanní koncerty zdarma a příběh muže, který zachránil několik životů
Fara Poznaňska je barokní kostel, který bys určitěla měla navštívit.
Baroko je vždy honosné, kostel mne ale dokázal překvapit. Je obrovský, malby na stropu jsou s 3D efektem a kostel má nádherné varhany. Ach ty varhany. Ve 12:15 (asi každý den během léta) zde můžeš dorazit na varhanní koncert. Je zdarma, ale příspěvky se použijí na udržování tohoto svatostánku. Dokonce se zde koná mezinárodní varhanní festival. Více si ale zjisti před návštěvou Poznaně.
Velmi zajímavou věc jsem se ale dozvěděla o muži namalovaném na obraze v levé části kostela.
Už na obrázku tě jistě zaujme oblečení toho muže. Je to vězeňská uniforma z koncetračního tábora. Tento muž vystoupil při chystané popravě několika mužů v táboře. Byl tam totiž jeho syn, který byl náhodně vybrán z mnoha vězňů a měl sloužit jako ukázka toho, co se stane každému, kdo spáchá nějaký prohřešek. Jeho otec vykřikl na ostrahu tábora, že se s ním chce vyměnit, protože on už je starý a mladý muž má celý život před sebou. To tehdy důstojníka tak překvapilo, že ho dokonce zdvořile oslovil, aby to ještě jednou zopakoval. Ať už to bylo z toho překvapení, nebo se v důstojníkovi objevil záblesk lidskosti, tak popravu zrušil a všichni ti náhodně vybraní muži přežili.
Dávno po skončení 2. světové války se tento příběh dostal k papeži a ten prohlásil tento čin za zázrak a onoho muže za svatého. Při svatořečení ve Vatikánu byl dokonce přítomen onen mladý muž.
Převyprávěla jsem to podle příběhu od poznaňského průvodce, a to hodně zjednodušeně bez znalosti náležitostí, které vedou k prohlášení za svatého. Pokud se ti podaří vyhledat, kdo byl tento muž, dej mi vědět v komentářích. Snažila jsem se prokousat polskými zdroji, ale nebyla jsem úspěšná. Díky moc 🙂
Z náměstí projdi na Plac Wolnosci
Určitě jdi po ulici Paderewskiego, protože se na ní nachází jedna z certifikovaných pekáren s poznaňskou pochoutkou. O té ale více níže.
Náměstí Wolnosci vévodí průchozí fontána. Když koukám na fotku, mohla jsem ji udělat více zblízka. Ale ty mraky mne okouzlily!
Pokračuj dál a nechej za sebou obě náměstí až se dostaneš do moderního centra města.
Hitler nechal přestavět zámek pro sebe a dnes v něm najdeš poctu těm, kteří rozluštili kód enigma
Oblast, která začíná od náměstí Wolnosci a pokračuji ulicí Fredry a jejím širokým okolím až k hlavnímu vlakovému nádraží, je pro mne příjemným překvapením Poznaně. Město je čisté, uklizené, mají tu krásně upravené parky a opravené budovy. Sídlí tu filharmonie, několik univerzit, najdeš tu mnoho muzeí, zámek a divadlo.
Park Mickiwicza láká k odpočinku na trávě. Ze dvou stran je park odhlučněný vzrostlými stromy. Přes fontánu koukáš přímo na místní divadlo. Pokud bys otočila hlavou doprava, naskytne se ti pohled na další park u poznaňského zámku a také samotný zámek.
V roce 1939 byl zámek upraven pro potřeby nacistických důstojníku a připraven také pro Hitlera. Po válce ho chtěli Poláci srovnat se zemí, ale nakonec zničili jen některé části.
Dnes je v zámku kino, galerie a také výstava 3 slavných polských matematiků z Poznaňské univerzity, kteří rozluštili kód Enigma. Možná jsi viděla stejnojmenný film o tomto šifrovacím přístroji, který znamenal průlom v šifrování. Používali ho Němci za 2. světové války a předtím neměl tento způsob šifrování obdoby, proto bylo jeho rozluštění obrovským úspěchem. Ve filmu se o těchto polských matematicích ani nezmínili, a veškerou slávu dali Alanu Turingovi. Jenže ten přispěl jen částečně a to tím, že sestrojil přístroj, který jejich matematická řešení dokázal rychle počítat.
Pokud tě šifry a kódy zajímají, v češtině vyšla ve skvělém překladu Kniha kódů a šifer, která je pravděpodobně nejsrozumitelnější knihou na toto téma vůbec. Mají ji teď navíc ve slevě (330 Kč). Dozvíš se tam nejen o současné kryptologii, ale také o starodávných způsobech zasílání utajovaných zpráv. Enigma je pojmem v oblasti šifrování a je jí samozřejmě věnována celá kapitola.
Přejdi přes most nad kolejemi a dojdi až do staré ZOO
Teď se dostaneš z oficiálního centra, do další části Poznaně. Kolem moderní budovy hlavního nádraží se tvoří další centrum s moderními restauracemi a kavárnami. I tady to žije ve dne i v noci.
Je tu hodně kancelářských budov, ale kromě toho je tu i zoopark neboli stará zoo. Dnes už je většina zvířat přestěhovaná do nové zoo na východě města, ale i tak je to příjemná procházka. Navíc je sem vstup zdarma (kromě pavilonu plazů).
Pro některá zvířata jsou tu nevyhovující podmínky. Postupně je ale přemisťují do nové moderní zoo. Uvidíš tady osly, různé sudokopytníky, černé labutě, exotické ptáky, menší lidoopy, želvy, ryby, králíky a další domácí zvířata atd.
Kousek od stare zoo najdeš také krásnou botanickou zahradu s exotickými skleníky.
V Poznani najdeš krásné kavárny se skvělou kávou
Pokud můj blog už nějakou dobu sleduješ, víš, že v Brně každý týden pořádám setkání v kavárně. A každý týden v jiné – tento týden máme na pořadu již 70. podnik. Poznaň má 600 000 obyvatel a je to kavárenské město jako Brno. Proto ti zde dám seznam těch podniků, které jsem ve městě vyzkoušela nebo jsem na ně dostala doporučení:
- Anarchistická kavárna Zemsta – majitelé, prostředí, výzdoba i dostupné knihy jsou spojené s anarchismem. Kartou tu nezaplatíš 🙂
- Největší překvapení – Vandal Store and Café – výborná káva a dorty, spojené se second hand butikem. A naprosto božská věc – mají tu výtisky Vogue, Bazaar a další ikonické módní časopisy. Seděla jsem tu několik hodin. Je dost daleko od centra, ale vyplatí se to.
- další hipsterské kavárny s dobrou kávou Stragan Kawiarnia, Minister Café, Weranda Caffe, Un Pot Cafe and Lunch, Rózove, a Bardzo.
Tradiční svatomartinský croissant a typická polská jídla
A teď kde se najíst a co v Poznani ochutnat?
Rogal świętomarciński je tradiční poznaňský dezert. Nazývat ho croissantem je urážkou Francouzů. Je to takový kříženec mezi ořechovým hřebenem a skořicovým šnekem zalitým cukrovou polevou a posypaný mandlemi. Jen ty pekárny, které mají certifikaci od města, ho mohou prodávat pod tímto názvem.
Všichni turisti, a přiznám se, že i já, jsme zamířili do této pekárny, která má otevřeno i v neděli. Stála jsem 45 minut ve frontě! Kvůli přeslazenému rohlíku. Pokud tam budeš i jiný den než v neděli, zajdi třeba sem, nejsou na Google mapách, ale tato malá pekárna a cukrárna je přímo naproti trhu, kolem kterého jsem každý den chodila. V této pekárně ho pečou stejně a nemusíš stát takové fronty – mají také certifikaci a venku vždy stojí plakát s obrázkem této poznaňské speciality.
Polská jídla jsou velmi podobná těm našim. Velkou část zakládají na vepřovém, na zelí, na bramborech. Takže i tady dostaneš kačenu se zelím a s knedlíkem, zapečené brambory nebo řízek s bramborovým salátem. Recepty pochází z Rakouska-Uherska, a proto je najdeš v Německu, Rakousku, v Polsku i u nás.
Oblíbené polské jídlo jsou pierogi. Ty jsou obvykle plněné masem, zelím nebo sýrem a zalité tučnou opečenou cibulkou.
Dále tu jedí maso na mnoho různých způsobů.
Co mne zaujalo – my jíme kompot k jídlu, oni ho podávají jako nápoj. Tradiční polské jídlo jsem měla v podniku Chlopskie Jadlo. Polská kuchyně mne příliš neoslovuje, ale uvařili ho dobře.
Samozřejmě také mají rádi různé polévky. V Poznani dostaneš i tradiční krakovské zapiekanki.
Kromě tradičního polského jídla jsou v Poznani také podniky se světovou kuchyní. Mne naprosto okouzlil argentinský podnik Klub Poludnie, kde vaří italskou kuchyni a různé další kuchyně. Vše si připravují sami a mají perfektní domácí těstoviny. Navíc každou sobotu večer uklidí restauraci a tančí se smyslné argentinské tango. Tenhle podnik je skrytým pokladem Poznaně a určitě ti ho doporučuji k návštěvě. Před jídlem dostaneš zdarma předkrm dne.
Kromě těstovin jsem si u nich dala kuřecí na zelenině s rýží, které bylo opravdu skvělé. Cenově se tu za oběd nebo večeři vejdeš do 30 zlotých, což je trošku dražší než průměr, ale stojí to za to.
Jedno z nejlevnějších míst, kde se můžeš najíst, je určitě Tylko U Nas – U Dziadka. Popsala bych to jako závodní jídelnu s velkými porcemi smaženého jídla. Najíš se tu klidně do 15 zlotých a i levněji. Za tu cenu nečekej ale nic super zdravého a úžasně kreativního. Prostě smažený řízek s bramborem atd. Výhoda je, že je podnik v úplném centru města.
Bydlení si najdi buď u Starého Rynku nebo poblíž univerzitního centra
Bydlela jsem v moderním hostelu Moon, který má pokoje po 4 (2 dvoupatrovky) a společnou koupelnou na chodbě. Mají vlastní kuchyni – velmi dobře vybavenou, kulečníkový stůl, místnost s herní konzolí a dobrou wifi. Podruhé bych tam asi nezůstala, protože mi tyhle hostely úplně nevyhovují.
V Poznani je mnoho airbnb domovů, které nejsou drahé. Navíc, pokud se nově registruješ na jejich stránky, získáš 725 Kč na první Airbnb rezervaci. Což např. v Poznani znamená, že budeš mít 1 noc zdarma ze 3 (jak to na Airbnb funguje). Případně vyzkoušej couchsurfing, Poláci jsou velmi pohostinní.
Obrovské jezero nebo úchvatný hřbitov, i to nabízí Poznaň
- Ve východní části města je obrovské jezero Malta a také nová ZOO. Celou tuhle část ti zabere projít tak asi den. V létě je tu hodně lidí, stačí zajít na piknik, grilovačku, zaplavat či zaplachtit. Lidi tu hodně tráví svůj čas. Pro digitální nomády je tohle místo jako dělané pro odpočinek po práci a načerpání energie od místních.
2. Park Cytadela na severu od centra je obrovský hřbitov a zároveň památník padlým obětem světových válek. Poláci jsou na tyto hrdiny opravdu pyšní. Mnoho ulic se jmenuje po padlých vojácích. Uvědomte si, že během 2. sv. války se na ně vrhlo nacistické Něměcko ze západu a z východu Sovětský svaz. Polští vojáci měli vždy velkou odvahu, ale měli jen koně a pušky, zatímco nepřítel na ně přijel s tanky. I tak je fascinující, že se dokázali dost dlouho bránit.Pokud na toto téma narazíte s místním, uvidíte, jak o tom bude mluvit. Mají to stále v živé paměti.
Hřbitovem by se dalo procházet hodiny, protože hřbitovní část je vrostlá do lesa nebo se z ní prostě les stal. Podobný, ale židovský hřbitov jsem procházela v jiném polském městě – Lodzi. Jsem prostě tafofil a dokážu strávit hodiny na hřbitovech.
3. V Poznani najdeš taky graffiti, každé druhé má v sobě zakomponované oko. Zkus je taky hledat. Já jich objevila asi 10.
4. Zajímavostí je moderní nákupní centrum Stary Browar. Dřívější pivovar opět částečně z neomítnutých cihel je místo nejen pro nákupy, ale je to i velká galerie s výstavami. Venku se navíc pořádají různé akce a v přilehlém parku se to hemží nadživotními modely brouků, mezi kterými si můžeš sednout do plážových lehátek.
Oblečení v několika patrech, restaurace v horním patře, výstavy, interaktivní exponáty a akce. Tohle místo nemůžeš vynechat. Najdeš ho jižně od Starého Rynku.
5. Poslední tip z Poznaně jsou free walking tours. Po celou sezónu stojí v 11:45 před radnicí člověk s žlutým deštníkem, který vás za 90 minut provede i s výkladem po centru a dá vám detailní výklad o historii, souvislostech a hlavně doporučí neturistické podniky. Pokud se vám bude jeho výklad líbit, nechejte mu na konci nějaké drobné.
Do Poznaně se dostaneš vlakem nebo autobusem
Neobjevení Poznaně je také dáno tím, že cesta z Česka může zabrat až 12 hodin. Zvolila jsem cestu z Brna vlakem s přestupy v Břeclavi a Katowicích. Tato cesta trvala 11 hodin.
Vlakem můžeš jet také přes Ústí nad Orlicí, Lichkov a Vratislav, jen tam bylo i méně než 5 minut na přestup a to jsem nechtěla riskovat. Ideálně by ale tato cesta trvala něco přes 8 hodin.
Z Prahy pojedeš vlakem přes Berlín s 1 přestupem. Časově to vyjde okolo 9 hodin.
Tip: Za zpáteční jízdenku vlakem (i s povinnou místenkou v polských vlacích) jsem zaplatila zhruba 1 300 Kč. Určitě kup jízdenku zhruba 30 až 20 dní před odjezdem. Polské dráhy spouštějí předprodej nejdříve měsíc před odjezdem vlaku. Kupovat ale jízdenku na poslední chvíli není nejlepší nápad. Buď bude spoj už vyprodaný a nebo cena znatelně stoupne. Jízdenku si vytiskni. QR kód lze přečíst jen na českém území, v Polsku by sis jinak musela dokoupit novou jízdenku ve vlaku.
Autobusem můžeš jet z Prahy do Vratislavy (Wroclav) a z Moravy do Krakova nebo Katovic. Pak přesedni na vlak nebo autobus do Poznaně. Ceny tu hodně skáčou, takže to může a nemusí vyjít levněji než cesta vlakem. Zkus se podívat i na společnost Polski bus. Má pravidelnou přímou linku z Prahy do Poznaně.
Poznaň je místem pro život
Přiznávám se, že jsem neměla žádná očekávání, a díky tomu jsem měla hodně wow momentů při poznávání města. To, že všude funguje wifi (dokonce i venku ve městě), je tu čisto, jsou tu moderní podniky, mají zde skvělou kávu a ceny tu nejsou vyšší než u nás, tak jsem hodně přemýšlela o tom, že bych se sem někdy na delší dobu přestěhovala. Ber to tedy jako dost subjektivní článek a budu ráda, když připíšeš i ty své zkušenosti.
Pro mne je Poznaň objevem roku. Polsko jsem si zase o něco více zamilovala. Příští rok si zase vyberu další město v této velké zemi.
Máš další poznatky z Poznaně? Napiš je pro mne i pro ostatní do komentářů.
Díky, Oli
Potkáme se ve vlaku 