6 nejčastějších výmluv, kvůli kterým ještě necestuješ

V šinkanzenech není wifi k dispozici a tak tu sedím a přemýšlím nad tím, proč lidé necestují, přestože jich o tom tolik sní.

Miluji vlaky. Dnes je to poprvé, co jedu rychlovlakem v Japonsku. Kdybych se nestyděla, skáču tady kilometry do vzduchu a vydávám dětinské zvuky. 😀 Podobně jsem se cítila, když jsem jela sama v TGV ve Francii nebo spacím vlakem v Íránu.

Sny. Ne ty, které si mozek míchá v noci snad pro zabavení sama sebe, ale věci, po kterých toužíme, občas se zahledíme do dálí a přemýšlíme, jaké by to bylo, kdyby…

Kdyby? Žádné takové. Sedím teď v šinkanzenu a je to božské. Příště to bude Transsibiřská magistrála. A dál nevím, prostě další vlaky v zemích dalekých i blízkých. Ale o mně to dnes není.

Chci cestovat, ale nevím jak

Proč sníš o cestování? Zapomeneš se někdy, cítíš se skvěle, ale najednou si řekneš „Měla bych se vzbudit a zase pracovat…“ Pocit se rozplyne a vrátí se možná tehdy, až se zase neudržíš a budeš opět „jen“ snít…

Jen „kdybuješ“ aneb „Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá výmluvy.“

Taky jsi už spadla do toho kolečka, kdy si neuvědomuješ, že se jen vymlouváš?

Co na tebe pasuje?

1. Cestování stojí moc peněz. Ale ty já nemám.

Ta patří mezi nejčastější. Stopovat a spát pod širákem, nic? Jde to i jinak, pro začátek tedy méně dobrodružněji – jak na levné letenky i ubytování.

Samozřejmě peníze potřebuješ i na život bez cestování. Co jsem se ale naučila je, že práce je dost pro ty, kteří ji opravdu chtějí. Navíc je třeba udělat revizi vlastních financí. V Česku se nic jako finanční gramotnost neučí a tak je na nás samotných, abychom si zjistili, jak na to. Za co dáváš každý den peníze? Možná tě překvapí, kudy ti utíkají pryč.

2. Nemám čas.

Studuješ.

Na univerzitě jsem procestovala skoro celou Evropu. A to buď sama o víkendech, po hotovém zkouškovém nebo o prázdninách. Taky jsem využila Erasmus projektů – studovala jsem v Nizozemí a byla na stážích v Německu a Švédsku. A pokud bys raději něco krátkodobějšího, nejjednodušší způsob jak zadarmo cestovat, jsou týdenní Erasmus projekty.

Pracuješ.

Máš alespoň 4 týdny dovolené. Co zatím pozoruji je, že existují dva typy lidí. Ti úspěšní a ti, kteří se vymlouvají na nedostatek času. Mám teď výbornou práci a znamená to pro mne 8 hodin denně pracovat. Dělám i sama na sebe, ale to mne ještě neuživí tak, jak bych chtěla. Řekla bych, že práce na cestách – tzv. digitální nomádství, je už trochu nástavba. Martin ale taky začal uskutečňovat sen postupně, a podívejte se, kde dnes je.

3. Už mám rodinu

I s ní jde cestovat. Tečka.

4. Nechci ztratit přítele

Tuto výmluvu bych nejraději přešla zvoláním „Jako vážně?!“, ale protože jsem ji slyšela vícekrát, napíšu toto…

Zamilovanost je jako droga, na kterou si vypěstuješ závislost. You just can’t get enough. Taky jsem to už párkrát zažila. Pokud by tě přítel opustil jen proto, žes odjela na cesty, je to opravdu ten pravý?

Hodně vztahů začíná jen na základě fyzické přitažlivosti a hormonů, ale pouze toto vztahy neudrží. Každý vztah vyžaduje mnoho práce, aby se někam posunoval i po fázi zamilovanosti. Oba můžete být rozdílní a musíte si umožnit uskutečňovat sny. Třeba začnete cestovat spolu, což je dokonalost sama, ale láska je o tom, že blízkého člověka nikdy neztratíš. Naopak tě bude podporovat v tom, co chceš.

A pokud byste se rozešli, protože ty se odstěhuješ do Japonska a on sní o vile v Brně, tak člověka, kterého miluješ, neztratíš nikdy. Protože láska nemusí nutně znamenat, že s tím člověkem chodíš. Věř mi, nechceš se jednou probudit z opojnosti hormonů a zjistit, že jsi hloupá, žes nevycestovala, jen protože jsi vkládala celou svou energii a čas v jednu osobu.

Jen tak mimochodem, cestovatelky nemají o známosti nouzi. Je to dáno hlavně nezávislostí, spontánností a také přirozeným sebevědomím, které se po určité době dostaví tak nějak samo. Takže pokud jsi svobodná a hledáš, přestaň. Toho pravého nemusíš najít na cestách, ale až poté, co se vrátíš. Protože se vrátíš více sama sebou a budeš tak mnohem více přitažlivá pro okolí. Zkus mi v tom věřit… 🙂 Navíc svět není o tom mít za každou cenu přítele a kvůli tomu zoufale tinderovat.

5. Mám strach

Přestože je iracionální, tak to trošku chápu.

Můžeš se bát, že tě někdo přepadne, znásilní a kdo ví, co ještě. To už je trochu hysterie. Vážně si myslíš, že tam venku na tebe někdo čeká až vystoupíš z letadla, aby tě přepadl? Používej selský rozum. Ani v Česku bys nešla potemnělou úzkou uličkou nebo neosvětleným parkem, jen protože je to nejkratší cesta domů. Stejně tak nenasedneš do auta s někým, kdo se ti nezdá.

Prevence je nejlepší – měj kontakt na někoho místního (třeba couchsurfera), měj s sebou mobil, čísla na ambasádu a bezpečnostní složky. Peníze rozdělené, pas na bezpečném místě, alespoň dvě platební karty, cestovní pojištění, základní lékárničku, registraci v DROZDu.  A ještě jednou: přemýšlej!

Pak je tu další typ strachu, a to udělat krok do neznáma, zkusit něco nového. Všechny oblasti v našem životě limitujeme právě tím, jak velkou (malou) komfortní zónu kolem sebe máme. Strach je právě to, co nám brání z ní vystoupit a tím ji posunout dál. Už jsem o tom trošku psala v tomto článku. Zkus si uvědomit tyhle věci:

• Je velmi lehké zůstávat v komfortní zóně a souhlasit s ostatními místo ověřování informací a vytváření si vlastního názoru.
• Je lehké si vytvořit dojem, že školy jsme měli v životě dost a učit se více už není třeba.
• Je lehké zůstat v České republice v tom svém teplíčku a jistotě než vyjet ven.
• Je jednodušší čekat a věřit na štěstí než vytvářet příležitosti.

Tak proč vytvářet tlak, když život lehce poplyne sám? Jakmile na sobě přestaneš pracovat, zamrzneš na určitém bodě a strach ti ukazuje, kde máš své limity. Budeš si stěžovat, ale sama nic neuděláš pro změnu. Malé děti ví, proč je zvědavost a touha učit se novým věcem tak naplňující. Proč to během života zapomínáme?

Začni překonávat malé věci. Bála ses oslovit toho krásného kluka? Tak běž, řekni mu ahoj a jdi zas dál. Bude to super pocit. Kup si letenku do Milána a poprvé vše zvládni sama, adrenalin se ti rozlije do krve a tomu pocitu se nic nevyrovná. Pomalu postupuj dál ve svých obavách a překonávej je. Není to lehké, že? To znamená, že jsi na té dobré cestě.

6. Neumím cizí jazyky

Od mala se učíme anglicky. A tolik lidí se pak raději vyhne kontaktu s cizincem. Co kdyby náhodou řekli nějakou chybu, tak raději nepromluví.

Nikoho nezajímá, že nemáš perfektní angličtinu, ale že se chceš bavit. Navíc, jakmile vycestuješ, tak  zjistíš, že málokdo má čistý přízvuk/dobrou gramatiku/širokou slovní zásobu. Ten úžasný pocit, že se dokážeš bavit i v jiném jazyce než češtině je k nezaplacení. A vymlouvat se na špatné učitele je fakt chabé.

Ale i tak se ocitneš v zemích, kde nenajdete společnou řeč. Pak nastupují ruce a nohy a hlavně neverbální komunikace. Vzpomínám si, jak jsem si v Íráku začala hrát s malými dětmi a tak se maminky přestaly stydět a přišly blíž. Samozřejmě, je to dost omezující, ale pak se našla jedna slečna, co uměla aspoň něco v angličtině a já dostala nabídku stát se druhou manželkou otce jednoho z dětí, protože si mne děti zamilovaly. 😀

Umět jeden světový jazyk plynule je naprostý základ, co bys měla znát. Angličtina je ta nejjednodušší řeč, kterou se můžeš naučit a učí se téměř všude na světě. Umět další řeč tě posune hodně dál v životě, ale jaké jazyky jsou vhodné pro cestovatele?

Pokud chceš cestovat více v Africe – francouzština, arabský svět – arabština, Jižní a Střední Amerika – španělština (portugalsky se mluví jen v Brazílii), Rusko a bývalý Sovětský svaz – ruština. V Asii použiješ na hodně místech angličtinu. Ale umět alespoň trošku místní řeč ti otevře mnohé dveře. Jako má primitivní japonština v Japonsku.

Jak mám začít cestovat

Už jsi pochopila, že se vymlouváš? Tak teď jak na to.

Kup si letenku. A není cesta zpět. Tak jsem to před 10 lety udělala já. Prostě poletíš. A bude to skvělé. Tehdy jsem sice utratila neskutečné peníze a dnes se tomu směju, ale nikdy na tu cestu nezapomenu. Bez ní bych totiž nezačala cestovat vůbec.

Kam poletíš ty? 🙂

Pokud potřebuješ poradit, můžeš se mi ozvat na Facebooku.

Přidej si mne do své RSS čtečky (třeba Feedly) pro další praktické tipy i motivační články jako tento. Návod jak na to, nalezneš společně se zdroji levných letenek v mém nejčtenějším článku.

Říkáš si, proč trávím čas motivací lidí k vycestování? Protože jedním z mých snů je, aby lidé více cestovali. Vážně. Protože tento svět potřebuje lidi, kteří se dostanou ven, budou komunikovat s cizinci a poznávat jejich kulturu, podívají se k nim domů, uvidí rozdíly i podobnosti, naučí se pohostinnosti, poznají víc sami sebe a začnou více poslouchat a méně mluvit .

A mnohem více důvodů shrnul krásně David ve svém článku o tom, co mu cestování dává. Pokud jsi neuvěřila mně, jemu musíš.

Stejně tak mne naprosto nadchnul článek Kuby, když se přátelé vymlouvají, proč nemůžou na trek do hor. Lol. Tyhle výmluvy jsou asi vždy stejné.

Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, má jen výmluvy.

Dáš mi za pravdu, až taky začneš cestovat. Tak směle do toho…