Znáš tu nedočkavost, kdy ti tělem projíždí vlny adrenalinu? Nenechají tě spočinout na místě, na tváři ti udržují až strnule úsměv a zrak upínáš směrem k cíli.
Sedím teď ve vlaku, asi 15 minut do mé cílové destinace SEN. Řím a Vatikán jsou téměř na dohled. Já to snad nevydržím…
Konečná stanice Rome Termini. Jsem tady, jdu se opíjet svým sněním.
Jsi sama? V Římě dlouho nebudeš.
Posadila jsem se v horním patře hlavního nádraží v Římě. Na chvíli jsem procitla z dokonalosti, protože jsem se chtěla připojit k wifi. Musíš si totiž instalovat italskou aplikaci Around Station (to špatné hodnocení není náhoda). Po zdlouhavém spouštění vždy alespoň jednou spadne a jen na 10 minut tě nechá surfovat a potom znovu začíná to samé kolečko. A hlavně nefunguje na počítačích, ale jen na mobilu.
Takže jsem již s méně strnulým úsměvem vyrazila z nádraží směrem ke čtyřem pozdně renesančním fontánám Quattro Fontane a dál, až k nádhernému výhledu na celý Řím i Vatikán – směrem k Villa Medici, k parku a terase Pincio. Po cestě mne ale italsky oslovil muž a než mu po 30 sekundách monologu došlo, že nejsem Italka (což mi lichotilo – budu doufat že to bylo díky mému outfitu), přešel do angličtiny.
„Do you know where is Piaza Barberini?“
Shodou náhod jsem věděla, protože to bylo téměř za rohem. Z daného náměstí vede ulička známá z filmu Sladký život od Felliniho. Dnešní vzhled i atmosféra místa ale spíše zklame, proto raději zůstaň u filmového ztvárnění.
Abych to nezamluvila, Alessandro se stal mým velmi galantním průvodcem pro sobotní večer. Pokud chceš zažít pravou italskou romanci, záleží to jen na tobě. Nebuď ale naivní, a neočekávej, že pokud se necháš celý den provázet a pak se vytratíš, další den už si budeš muset najít dalšího průvodce…
Mé srdce patří někomu jinému a tak jsem si stále držela odstup. I tak to bylo úžasné. Alessandro mne provedl během soboty celým centrem Říma, byla jsem naprosto vyčerpaná, ale viděla jsem vše, co by stačilo na prodloužený víkend. Tak jsem si říkala, co tu ještě více jak týden budu dělat.
Řím se ti navždy zapíše do hlavy s tím, jak je naše historie důležitá
Později jsem nasedla k němu do auta – ano, mám rozum (mami, prosím, neboj se) a Alessandro mne provezl nočním Římem. Všechny antické památky i kostely především z baroka jsou fantasticky nasvícené. Dojeli jsme na jeden ze sedmi vyvýšených kopců – Aventine poblíž Kolosea, na kterých byl Řím založen, a objevila jsem nádhernou vilovou čtvrť bohatých obyvatel.
I tady je několik barokních kostelů a jeden se vyjímal více než ostatní. Neměl standardně nazdobený strop, ale jednotlivé kaple měly plastické (3D) malby. Andělé vystupovali ze stropu jakoby naznačovali cestu do nebe. Zkus si ho najít. Je zde asi 4 nebo 5 kostelů a u jednoho je navíc velká kamenná vana se zmenšeninou Bocca della Verità (Mouth of Truth) – místo, do kterého strčil ruku průvodce Audrey Hepburn v Prázdninách v Římě. Na tu opravdovou, u řeky Tibery, si vystojíte pořádnou frontu.
Navíc je tu jedna zajímavá věc. Klíčová dírka. Toto místo je mimo dosah klasických turistů, takže tě může zahřát u srdce, že patříš mezi neturisty (hipsterko :D) . Nepokoušej se vyfotit Baziliku Svatého Petra obklopenou zarostlým stromovím a ohraničené klíčovou dírkou. Zkoušeli to jedni přede mnou. A já kvůli tomu 10 minut čekala. 😀 Na Vatikán je ovšem nádherný pohled skrze tuto díru nad klikou, takže to úplně není klíčová dírka, ale co už.
Při procházkách Římem ti to prostě nedá. Jsou tu části památek z dob antiky, některé pozdější. A do toho na tebe dýchá atmosféra 21. století. Dělám si často srandu, že Evropa je všude stejná. Prostě samý kostel. V Římě jsou různé svatostánky na každém rohu.
Přestože existují starší civilizace, Evropa má něco navíc. Evropané jsou velmi vzdělaní lidé. Ano, jsme. Uvědomujeme si, že historie je podstatou naší existence. Když ji teď mám tady naservírovanou na dlani a nejen v knize, je to dechberoucí. Tady si o to více uvědomuji, jak moc je důležité studovat minulost a hlavně se ji pokusit uchovat pro další generaci takto na místě. Řím je jedno velké muzeum dějin.
V Římě najdeš ubytování levou zadní, ale…
Abych se vrátila k Alessandrovi. Začalo pršet, tak jsem přijala jeho rámě a schovala se pod deštník. Poté mne zavezl zpět do centra na Piazza della Repubblica na metro linky A, která vedla k mému sobotnímu couchsurferskému doupěti. Jak už víš, bez couchsurfingu si cestování neumím ani představit.
Dojela jsem 10 minut před setkáním na téměř konečnou stanici metra a čekala, čekala… a nic. Damn it! Promrzla jsem až na kost, neměla jsem internet, takže jsem mu nemohla napsat (všichni Italové používají WhatsApp, takže ji měj v mobilu. Upozorni je ale, že nejsi vždy na WiFi – pokud nemáš v zahraničí data) a volání ani sms mi nešlo. Vrátila jsem se zpět do města na nádraží a zjistila, že Fabio, můj couchsurfer, mi zanechal 10 zpráv. No nic, bylo 11 v noci. Tak jsem se mu moc omluvila, že vesmír asi nechtěl, abychom se potkali a rychle si nainstalovala aplikaci Booking.com. Za dvě minuty jsem si zarezervovala poslední volný pokoj v hotelu Touring za 1 333 Kč se snídaní, koupelnou a rychlou WiFi na jednu noc, který se nacházel přibližně 400 m od nádraží. Za 10 minut jsem tam doběhla a šla rozmrznout do sprchy.
Díky Bookingu, tvá aplikace je dokonalá a zachránila mi tu noc zadek. Ráno jsem si alespoň v klidu mohla dát svou půl hodinu cvičení a s tou mini snídaní jsem nemusela hlady vyběhnout z hotelu. Doporučuji, pokud pojedete dva, tak vás jedna noc nevyjde tak draho, jako mne samotnou. Je to velmi příjemný oldschool hotýlek za rozumné peníze v centru. Recepce je v druhém patře, tak nezvoňte u spodních dveřích, je tam ještě jiný hotel.
Pokud nechceš zažít takové stresy, je dobré si dopředu zamluvit airbnb. Pro dvě osoby cestující dohromady vyjde extra levně. Pokud ještě nejsi zaregistrovaná, můžeš získat 600 Kč i více a mít tak noc v Římě zadarmo (jak to funguje).
Rychlá a stabilní WiFi mi umožnila rozeslat žádosti couchsurferům, napsat do Last Minute Couch requests, a dostala jsem hodně odpovědí. 60 % jsem vyřadila pro evidentní nabídky jen za cílem mít slečnu samu v domě – nejde o nic nebezpečného, stačí používat selský rozum, ale o tomhle pro mne couchsurfing není. Pak jsem ještě odpověděla na několik zajímavých profilů se skvělými referencemi.
Mami, nečti dál…
Dneska večer zůstávám blízko Vatikánu. U člověka, který hned na začátku profilu upozorňuje, že je nudista. Na couchsurfingu na takové lidi narazíš hodně často. Pokud je ti nepříjemná představa být s někým v domě, kde nechodí v oblečení, nikdo tě do toho nenutí. Stejně tak Steve mne nenutí, abych byla nahá kolem něj. Nudista není úchyl prosím. Nebude na tebe sahat, je pro něj prostě přirozenější být doma bez oblečení. Jeho reference jsou zaručující, má jich desítky a všechny velmi pozitivní. Když jsem byla v New Yorku, nudistkou nebo nudistou byl každý druhý couchsurfer. Alespoň mě to tak připadalo (prohlédla jsem minimálně 100 profilů).
Země nezemě, to je Vatikán
Úchvatnou Sixtinskou kapli ve Vatikáně (nachystej si 16 € na vstup nebo půlku, když ti ještě nebylo 25 let) mám teď 15 minut pešky od Steva, a pokud dorazím hodinu před otvíračkou, tak možná nebudu dlouho čekat ve frontě. Michelangelovo vrcholné dílo uvidíš na konci Vatikánského muzea. Do Baziliky svatého Petra si prosím vezmi oblečení zakrývající ramena i nohy. Jinak tě tam nepustí (část je zdarma). To je celý Vatikán. Otravuj švýcarskou gardu s pořizováním fotografií, poseď v parku nebo budeš mít štěstí a zahlédneš samotného papeže. Třeba při nedělní modlitbě.
Dneska budu spát v komunitě 10 lidí, 2 koček a 2 couchsurferů. Ale tak zajímavý člověk mi už na žádost o ubytování dlouho neodpověděl. Evidentně stejný šílenec jako já. Možná u něj (jmenuje se Nico) zůstanu až do konce týdne. Uvidíme.
Jak se dostat do Říma
Nejlevněji se do Říma dostaneš s Wizz Air z Prahy. Cena lehce nad 1 000 Kč za zpáteční let je velmi dobrá. Letadlo přistává na malém letišti Ciampino, ze kterého se do centra dostaneš nejlevněji kombinací autobusu a vlaku.
Nekupuj si transfer online dopředu. Z letiště jezdí alespoň 3 společnosti mezi 4 – 6 € za jednu cestu (přímou) do centra Říma – na vlakové nádraží Roma Termini. Ty ale čteš můj blog, takže vyjdeš z letiště a půjdeš dozadu, kde stojí všechny autobusy, a nastoupíš do toho na 4. nástupišti (bílý nízkopodlažní Mercedes). Přímo u řidiče zaplatíš 1,20 €. Autobus tě odveze do města Ciampino před nádraží a tam si hned vpravo vevnitř zakoupíš jízdenku do stanice Roma Termini v automatu za 1,50 €. Je to většinou nejrychlejší (25 minut) a vždy nejlevnější způsob jak se dostat do Říma.
Doporučuji tento článek, ze kterého jsem taky čerpala inspiraci pro návštěvu Říma.
Ódy na italské jídlo až příště. Ale o tom jsem taky trošku psala z Milána.
Potkáme se ve vlaku 